Leden 2018

První letošní přírůstky

24. ledna 2018 v 19:54 | Safaripark Press |  NOVINKY
Již dlouho jsem nic nového nenapsal. Pravdou je, že ve volných chvílích pracuji na galerii modelů na rajčeti, což mi dává docela časově zabrat. Na druhé straně chci dnes představit několik nových modelů od Noahs Palls, které měly být vánočními dárky. Takže fotky viz níže. Mohu prozradit, že další dva páry zvířat od Noahs jsou na cestě.









VOMBAT OBECNÝ

14. ledna 2018 v 8:39 | Safaripark Press |  AUSTRÁLIE
Původní pár vombatů, kteří byli chováni ještě za dob existence Safari pod Klíčem nahradila nové wombatí rodinka, kterou jsme u nás uvítali v závěru loňského roku. Samec Mel, samice Tabbi a mládě - sameček Tobík jsou novými obyvateli australské expozice.




Vombat obecný, známý také jako vombat medvědovitý, je 0,7-1,2 m dlouhé zvíře se zavalitým tělem, širokou a hranatou hlavou, masivními končetinami, holým čenichem, 2-3 cm dlouhým ocasem, hmotností od 14 do 25 kg a s hrubou a hustou srstí.
Po většinu roku žije samotářským způsobem života. Hrabe rozsáhlé rozvětvené nory s jediným vchodem, které dokáže vybudovat i v těžko dostupných terénech, k čemuž mu napomáhají jeho silné drápy. I když je venku O °C, vombatí nora má teplotu 16-26 °C.





Staří samci bývají vysoce územní a často napadají savce, kteří proniknou do jejich domácích areálů. Člověku však většinou nebezpečí ze strany těchto vačnatců nehrozí. Vombat přes den většinou odpočívá a za potravou se vydává převážně v noci. Před přímým sluncem se chrání, ale pokud není sluneční žár silný, rád se vyhřívá na slunci.




Potrava vombata je vegetariánská a tvoří ji tráva, ostřice, kořínky a hlízy. Trus vombatů má hranatý tvar, mají tedy tvar podobný kostkám. Další zajímavostí je, že výkaly vombatů jsou zbaveny při vylučování téměř veškeré vlhkosti.
Vombati jsou v říji, když je v Austrálii jaro. Samice před porodem vystele jednu komoru své nory suchou trávou a listím. Rodí jedno mládě, které ve vaku zůstává po dobu 6-7 měsíců. Během následujících tří měsíců se občas do vaku stále vrací kvůli potravě a úkrytu. Matku opouští ve věku dvanácti až patnácti měsíců a v přírodě se dožívá do 18 let.

(zdroj informací pro článek: Wikipedia - zkráceno)



Základ nové rodiny rypoušů

6. ledna 2018 v 21:49 | správce safariparku |  NOVINKY
Na přelomu roku se do expozice mořského světa přistěhoval nový samec rypouše sloního, který bude základem druhé rodiny rypoušů, která by měla čítat dvě samice a jednoho samce, případně i mláďata (nakonec mě domácí tvorba nemine). Nového samce jsem pojmenoval Adam (do safariparku přibyl 24.12.2017, kdy má Adam svátek). Doufám, že se bude návštěvníkům safariparku líbit. Posoudit to můžete na připojených snímcích.









SERAU MALÝ

1. ledna 2018 v 17:40 | Safaripark Press |  ASIE


Počátek roku 2018 v Safariparku pod Klíčem je ve znamení otevření již před více než půlrokem slibovaného japonského koutku v asijské expozici, jehož prvním obyvatele se stává samec seraua malého Sato, který byl do safariparku dopraven přímo ze své domoviny z Japonska.
Serau malý je přežvýkavý sudokopytník z čeledi turovitých. Jedná se o vzácný, málo známý druh, o němž není k dispozici mnoho informací. Serau je endemitem, obývá pouze Japonsko, zejména ostrov Honšú, malé populace žijí na ostrovech Kjúśu a Šikoku. Žije v jehličnatých a smíšených lesích v japonských horách, v nebezpečí se uchyluje do skal. Výborně šplhá a skáče.


Serau je středně velký, robustně stavěný, tvarem těla i velikostí trochu podobný domácí ovci. V kohoutku měří 60 - 75 cm a jeho hmotnost dosahuje 30 - 45 kg. Serau má poměrně krátké nohy s malými kopýtky a silně stavěné tělo, které se díky husté, jemné srsti zdá být ještě zavalitější. Zejména zimní srst je neobyčejně dlouhá a hustá. Krk je krátký, hlava poměrně malá a zašpičatělá, s malými, kulatými botlci a velkýma očima. Ocásek je velmi malý a zcela ukrytý v srsti. Obě pohlaví nosí rovné růžky, měřící jen 10 cm. Zbarvení je světle šedohnědé, v zimní srsti až stříbřité. Samec a samice se od sebe liší jen málo.
Potravu seraua tvoří hlavně mladé výhonky stromů a keřů, např. olší, buku, vilínu a kryptomerie, v menší míře spásá trávy, včetně tuhých ostřic.



V zoologických zahradách mimo Japonsko je chován jen zřídka.
(ZDROJ INFORMACÍ : WIKIPEDIA)