Prosinec 2017

VÁNOČNÍ TYGR

30. prosince 2017 v 18:27 | Safaripark Press |  NOVINKY
Zcela záměrně jsem v minulém článku nepředstavil jeden přírůstek - samce tygra ussurijského, kterého jsem pojmenoval Amur. Je velice fotogenický a až do dnešního večera jsem čekal na sníh a tmu, abych pořídil fotky, které si tento exemplář zaslouží. Osobně mám z něho hodně velkou radost, vypadá velmi vydařeně. Usmívající se









VELBLOUD DVOUHRBÝ

22. prosince 2017 v 12:56 | Safaripark Press |  ASIE


V asijské expozici safariparku je chována skupinka velbloudů dvouhrbých. Doplňují tak kolekci zvířat Střední Asie. Vzhledem k tomu, že v současnosti vedení safariparku se soustředí na pořízení zajímavějších druhů zvířat, nebude v dohledné době počet těchto zvířat v safariparku rozšiřován.
Velbloud dvouhrbý, známý také jako drabař se vyskytuje se ve Střední Asii a to konkrétně v Číně a Mongolsku. Obývá nehostinné stepi a polopouště v nadmořské výšce 1500 až 2000 m n. m., kde teploty vystupují k 50 °C v létě a v zimě klesají na - 25 °C.





Jde o mohutné zvíře s dlouhýma nohama, delším krkem, měřící na délku 220 - 350 cm a na výšku v kohoutku 190 - 230 cm. Váží nejčastěji od 450 do 650 kg, ale někdy i více. Má poměrně malou hlavu s prodlouženými nozdrami, které přečnívají nad horní mohutný, krátce osrstěný a rozštěpený pysk. Rostliny trhá pomocí dlouhých spodních řezáků, které směřují dopředu a pohybují se proti bezzubé horní části. Jeho největší charakteristikou jsou dva hrby. Před vniknutím rozvířeného písku do očí ho chrání silné řasy a podobný účel mají i jeho štěrbinové, uzavíratelné a směrem nahoru posunuté nozdry, které také zabraňují většímu úniku vodních par z těla. Jeho další charakteristikou je jeho pohyb, jelikož zvedá jak při chůzi nebo běhu obě pravé nebo levé nohy najednou, což se projevuje kolébavou chůzí.
Dokáže přečkat dlouhé období bez vody, vlastnost souvisí se schopností vázat v organismu vodu. Vodu ale nezadržuje vodu v hrbech (jak se mylně uvádí), ale ve vystélce žaludku. Ledviny jsou schopné koncentrovat moč a snižovat tak ztrátu vody. Další vlhkost je absorbována z trusu. Kromě toho klesá velbloudům v noci tělesná teplota a během dne zvolna stoupá, takže se zvířata nemusejí potit, aby se ochladila. Velbloudí jídelníček tvoří doslova jakékoliv rostliny včetně trávy, listy stromů a keřů a drobných bylin i trnitými keři rostoucí v suchých oblastech. Také jako jediný savec dokáže pít slanou vodu.
Drabaři žijí ve stádech čítajících až třicet kusů a vedenými pokaždé jedním starým samcem. V období říje spolu samci často svádějí o samice urputné souboje, které málokdy končí smrtí. Po 370 až 440 dnech březosti rodí samice jediné mládě, které je aktivnější do 24 hodin, ale občas musí být i po několika dní matkou podpíráno. Saje asi rok a samice pohlavně dospívají za 3 - 4 roky, samci za 5 - 6 let.




Velbloud dvouhrbý byl sice zdomácněn, ale nerozšířil se hodně mimo svůj původní areál, jako je tomu u velblouda jednohrbého. Divoce žije jen malý počet velbloudů v poušti Gobi, a ani v jejich případě není vyloučeno křížení s domácími zvířaty.
Velbloud dvouhrbý je na tom co do počtu o něco lépe, než jeho příbuzný dromedár, který je ve volné přírodě prakticky vyhuben. Předpokládá se, že v poušti Gobi žije jen několik málo stovek divokých velbloudů dvouhrbých (odhad je 500 - 1000 kusů). Proto byl tento druh zařazen do seznamu zvířat ohrožených vyhubením.

(zdroj informací pro článek: Wikipedia)

TOMISTOMA ÚZKOHLAVÁ

1. prosince 2017 v 20:32 | Safaripark Press |  ASIE


V asijské expozici nelze přehlédnout zajímavého krokodýla - tomistomu úzkohlavou. Samec Drakon u nás žije již od počátků původního Safari pod Klíčem, do kterého přišel již jako dospělý jedinec. Již delší dobu pro něho sháníme vhodnou partnerku, ale bohužel se zatím v tomto směru nedaří.
Tomistoma úzkohlavá, známá též jako gaviál sundský, krokodýl úzkohlavý a sundský gaviál je krokodýl z čeledi krokodýlovití a jediný žijící zástupce rodu tomistoma.
Tomistoma úzkohlavá se vyskytuje v Indonésii, Malajsii a v Thajsku. Vyskytuje se v nížinaté oblasti ostrova Borneo, například Národním parku Puting. Lze ji najít na východě Sumatry, místy rovněž na severu,Na Sumatře však populace poklesla následkem lovu. Zbytkové populace obývají Malajský poloostrov. Tomistoma úzkohlavá se může vyskytovat v řadě prostředí, obývá sladké vodní toky, avšak pro její život je nutná také suchá zem, na kterou klade vejce a vyhřívá se zde na slunci.



Tomistoma úzkohlavá měří kolem 5 m, hmotnost je odhadována na 93 až 210 kg. Samci jsou větší než samice. Trup je usměrněný, ocas dobře osvalený. Podobně jako gaviál indický má dlouhé čelisti, je v nich 76 až 84 zubů. Oči s nosními otvory leží na vrchu hlavy, zůstávají nad hladinou, když se krokodýl potopí. Zbarvení je u samců i samic včetně mláďat tmavé, na břiše krémové, ocas je posázen černými pruhy, tmavé skvrny se nacházejí rovněž na čelistech tohoto druhu.
O chování tomistomy úzkohlavé nebylo zjištěno dostatečné množství informací. Většinu času tráví ponořena pod vodou s vyčnívajícíma očima a nozdrami, avšak je schopna i ponoru až na dvě hodiny, čehož dosáhne zpomalením metabolismu. Vyhřívání na slunci u tohoto druhu není časté. Tomistomy se dorozumívají hmatem, čichem a zrakem, na rozdíl od ostatních druhů krokodýlů jsou naopak spíše tiché. Na velké části těla má tento druh smyslové orgány citlivé na tlak okolní vody, čímž vyhledává kořist. Jejich čelisti jsou vhodné na chytání ryb, ale na rozdíl od indického gaviála může tomistoma požírat i jiná zvířata, například savce jako makaky jávské či prasata divoká.
Rozmnožování není důkladně prozkoumáno, bylo zaznamenáno, že nastává dvakrát za rok v období dešťů, kdy samci obyčejně připlavou k samici a začnou kolem ní plavat. Páří se po dobu asi jednoho týdne. Samice následně naklade do hnízda z listí a rašeliníku o výšce 45 až 60 cm snůšku o průměrném počtu 30 vajec. Po 90−100 dnech se líhnou mláďata. Neexistují důkazy, že by se tomistomy o svá vejce staraly, což je vzácnost mezi krokodýly. Kvůli tomu patrně některá mláďata padnou za oběť predátorům. Pohlavní dospělosti je dosaženo ve dvaceti letech, což je na krokodýly mnoho. Ve volné přírodě se druh může dožít 60 až 80 let.



Tomistoma úzkohlavá je vedena Mezinárodním svazem ochrany přírody jako zranitelný druh s klesající populací o 2 500−9 999 kusech. Nebezpečí způsobuje ztráta přirozeného prostředí a též divoká prasata, která žerou vejce těchto krokodýlů, někdy jsou rovněž vysbírávána lidmi.
Od roku 1990 probíhají výzkumy a sčítání jedinců ve volné přírodě, které mimo to přinesly některé informace o ekologii druhu. Probíhá ochrana oblastí, kde se druh vyskytuje, například na východním Borneu, ochranářské akce probíhají dále v Národním parku Sentarum, v blízkosti jezera Siawan-Belida a dalších. Ochrana druhu je však stále omezena.

(zdroj informací pro článek: Wikipedia)