LENOCHOD DVOUPRSTÝ A TŘÍPRSTÝ

13. června 2017 v 21:53 | Safari Press |  STŘEDNÍ A JIŽNÍ AMERIKA


Safaripark pod Klíčem se v posledním období také zaměřuje na rozšíření chovu lenochodů. V současnosti lze u nás spatřit jak lenochody tříprsté, tak i dvouprsté. Poslední novinkou je samice lenochoda tříprstého s mládětem, kterou se podařilo získat poměrně nedávno z Německa.




Lenochodi na Zemi žijí již 50 milionů let a jejich dvě čeledi (tříprstí lenochodi a dvouprstí lenochodi) patří stejně jako mravenečníci a pásovci mezi chudozubé ( mají redukovaný počet osmnácti celý život dorůstajících zubů). V současnosti se v přírodě můžeme setkat se 6 druhy lenochodů - a to s lenochodem tříprstým, lenochodem lenochodem černopásým, lenochodem trpasličím a lenochodem dvouprstým - krátkokrkým či hnědokrkým.




Lenochodi se vyskytují od střední Ameriky až po severní Argentinu. Jsou typičtí stromoví noční tvorové, kteří denně prospí víc než 20 hodin denně zavěšeni na větvích hřbetem a hlavou dolů. K životu ve větvích jsou vybaveni pevnými a velkými srpovitými drápy, které umožňují jejich dokonalé sevření. Na stromech tráví téměř celý svůj život, zde spí, páří se i vychovávají mladé. V korunách se pohybují velmi málo, převážně jen za další potravou a to lezením, kdy jsou na větvi zavěšeni za hákovité drápy všech končetin. Při spěchu ulezou asi 4 m za minutu a jen výjimečně spadnou a následně uhynou. K úpatí stromů slézají jen se vyprázdnit (jednou za týden až měsíc) nebo při potřebě přestěhovat se za potravou na další strom. Po zemi se spíš vlečou než chodí, dokáží však plavat.




Lenochodi žerou listy, mladé větvičky, květy i plody a příležitostně sežerou i hmyz nebo bezobratlého živočicha. Jejich rostlinná strava je málo energetická a její strávení v několikadílném žaludku za pomoci celulózu rozkládajících bakterií trvá několik dnů. Omezená celková aktivita lenochodů se projevuje i na jejich vnitřních orgánech. Protože většinu života tráví v pozici hlavou dolů, jsou jejich játra i žaludek v jiné pozici, než je u savců obvyklé.
Tělo lenochoda je pokryto dlouhou srstí, která mu roste opačným směrem než u jiných zvířat. Voda po ní při prudkých deštích tak snáze stéká. Srst lenochodů ve volné přírodě je porostlá symbiotickými řasami, které ji barví do modrozelena s zvířata jsou tak v zeleni skvěle maskována. Tyto řasy se ale nikdy neobjevují na srsti lenochodů chovaných v zajetí.




Mimo období páření jsou lenochodi spíše samotáři. Samice po 6 až 11 měsíční březosti rodí jediné mládě, které se jí ihned přidržuje svými drápy, a kojí ho z prsních žláz na hrudi. Za měsíc až dva již potomek počíná spásat listí a do roka nebo dvou je matkou opuštěn. Dožívají se relativně vysokého věku až 40 let.

Lenochodi žijí na velkém areálu a přímé vyhynutí jednotlivým druhům nehrozí. Nejvíce je ohrožuje, mimo přirozených predatorů (například jaguár či harpyje), lov a likvidace pralesů. Výjimkou je lenochod trpasličí vyskytující se pouze na neobydleném ostrůvku v Karibiku o rozloze cca 5 km², jehož populace nedosahuje ani 500 jedinců.

(zdroj informací pro článek: časopis 21.století a Wikipedia)


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maty26 Maty26 | Web | 14. června 2017 v 17:05 | Reagovat

Lenochodi jsou fajn :-) V zoo Zlín v Yucatanu jsem je viděl. Moc jim to tam mezi vegetací slušelo. :-) Jinak o tom lenochodovi trpasličím jsme slyšel poprvé a hned jsem si o něm musel něco přečíst :-D

2 HAAS HAAS | Web | 14. června 2017 v 21:05 | Reagovat

[1]: Já znám trpasličího z Nick Baker's Weird Creatures (Tajuplní živočichové Nicka Bakera) na Animal Planet. :-)  :-D

3 Safaripark team Safaripark team | 14. června 2017 v 22:07 | Reagovat

Jsem rad, ze se Vam libi. Pocitam, ze rozsirim sbirku jeste o dalsi. Jinak z te samice s mladetem jsem velmi nadseny. Je fotogenicka. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama